Jacek modely

Měl jsem na pár dní kvůli ozvučení model lokomotivy 163 od MTB. Mohl jsem tak napsat nějakou recenzi.

O modelu se, jako vždy, vášnivě diskutuje, dá-li se tomu občas vůbec říkat diskuze a jako téčkař nemám řádné podmínky pro nafocení a vyzkoušení v ostrém provozu.

 

Všude se zmiňuje tzv. objektivní recenze, ale co to vlastně je? Pod tímto pojmem si představuji nezávislý pohled na výrobek s popisem všech jeho vlastností včetně kladů i záporů. Objektivně nemůže nikdy psát prodejce výrobku, kdyby upozornil na nedostatky, byl by proti sobě. Stejně tak nejsou objektivní rádoby modeláři, kteří na základě pár fotek v nízkém rozlišení model šmahem odsoudí a přitom jej ani neměli v ruce. Objektivně se nemůže vyjádřit ani běžný strojvedoucí, který na mašině jezdí. Její přesné míry všech detailů v hlavě nemá a většinou také nemá modelářské zkušenosti, je to pro něj většinou pouze záležitost pracovní. Různý pohled na věc má také sběratel oproti aktivnímu modeláři. A konečně ani modelář nemůže být zcela objektivní pokud daný výrobek vlastní, modely si kupujeme pro radost ne proto, abychom na nich až potom hledali chyby a ještě o nich psali. Člověk zcela mimo modelařinu zas nemá potřebné znalosti. A agresivní komentáře anonymních odborníků na všechno na diskuzních fórech nemá cenu ani komentovat.

Recenze se také nepíše čtvrthodiny s červeným hadrem před očima, měla by zcela postrádat nějaké emoce. Pisatel by měl mít určitý odstup.

Tento model nevlastním, pro mě je v nesprávné velikosti, sběratel nejsem, občas si modely stavím a prodejce také nejsem, tak snad budu objektivní:-)

 

Model je zabalen v klasické krabičce, ve které je dále návod, sáček s dolepovacími doplňky, houkačkami a spřáhly. Nejsou tu lepty tabulek obvyklých u ostatních modelů MTB

 

Základní údaje:

Hmotnost: 573 gramů (včetně dekodéru a reproduktoru)

Délka přes nárazníky: 192 mm (skutečnost 16800 mm, přepočet 193,1 mm )

Délka rámu: 178 mm (skutečnost 15500 mm, přepočet 178,1 mm)

Šířka skříně: 35,6 mm (2940 mm, přepočet 33,7 mm)

Rozvor podvozků: 37 mm (skutečnost 3200 mm, přepočet 36,7 mm)

Vzdálenost otočných čepů: 95,5 mm (skutečnost 8300 mm, přepočet 95,4 mm)

Průměr kol: cca 13,8 mm (skutečnost 1250 mm, přepočet 14,3 mm)

Výška střechy nad TK: cca 47 mm (skutečnost 4070 mm, přepočet 46,7 mm)

 

Podle informace na modely.biz je šířka modelu širší kvůli průjezdu oblouky o malém poloměru. Všechny ostatní rozměry tedy přesně odpovídají, rozměry pod půl mm jsou už mimo moji rozlišovací schopnost.

 

Fotil jsem vše s bleskem, barvy na fotkách jsou tak zkreslené. Odstíny odpovídají skutečnosti, viz první fotka bez blesku, ale tu není nic vidět.

 

 

Nástřik, je u kusu, který jsem měl k dispozici proveden čistě, přechody barev jsou ostré, barva nikde není zafoukaná, vyjma horní části rámů oken, tady není přechod zcela v rovině. Možná bude kvalita u různých kusů proměnlivá, zejména v těchto partiích. To ale není u MTB nic nového. Potisk je krásně čitelný, soutisk barev na tabulkách a výrobních znacích je přesný. Tabulky jsou řešené potiskem a zde si nemůžu nerýpnout do zmíněných chytrolínů, kteří z rozmazaného obrázku ihned poznali, že tabulka je křivě nalepená. To je objektivita…

Elektrovýzbroj na střeše je detailně provedená. Nakolik je věrná neposoudím, detailní fotografie střechy mám, ale z řady 363, která se liší. Polopantografy jsou plastové, horní ližina z leptu. Tvarově podle fotek odpovídají, bohužel jejich konstrukce je velmi jemná, náchylná na poškození. Také jsou jen v barvě plastu. Lept je z tenkého plechu, který se lehce ohýbá. Je to největší slabina modelu, která asi prodejcům způsobí vrásky na čele. Takto to dopadlo při přepravě bez ohledu na dobře vystlanou krabici:

Nic se neulomilo, ale všechny díly vypadlé z pantů, ližiny zohýbané.

 

Závěsy podvozků (nebo co je to) nejsou u tohoto modelu překvapivě součástí skříně, ale jsou na maskách podvozků. Tím pádem se v oblouku natáčí s podvozkem. Je to nezvyk, na druhé straně to přímo umožňuje na podvozcích znázornit tlumiče kmitů u modelu řady 162, tady správně nejsou

podvozek 162 035

 

Srovnání s předlohou
Protože se opět na diskuzních fórech strhly vášně kolem tvarů, nebudu se radši k tomu příliš vyjadřovat a dám ke srovnání fotky skutečného stroje. Kvalitní výkres nemám k dispozici. Tady je náčrtek, ale je dosti nepřesný.

 

Fotografie stroje 162 035: David Hájek

 

Polopantografy řady 363

 

Čelo

Čelní okna se mi jeví opticky větší, možná jsou rámy tenčí. Nutno také brát do úvahy větší šířku skříně kvůli průjezdu oblouky, pouhým roztažením by došlo k deformaci poměru stran a zřejmě by to vypadalo hůř.

Bočnice

Lichoběžníkové okno by mělo být trochu širší a okno ve dveřích užší k jedné straně, to má však správné rozměry navzdory kritikům. Možná jsou dveře o ten půlmilimetr užší? V diskuzi se objevily tyto okótované obrázky, dovolím si je dát i sem s doplněnými rozměry naměřenými na modelu. V závorce je pak uvedená odchylka. Je to jen ilustrační, oměřit některé věci spolehlivě na desetinu přesně jaksi neumím.

Největší nepřesnost je prý v délce žaluzie od dveří, podle reakcí “totálně mimo”. Naměřil jsem cca milimetr…

Co je pro koho akceptovatelné nebo ne, na to už si musí odpovědět každý sám. Kritikům lze doporučit stejné měření u modelů Piko, ČS-Train nebo toho Kuehna. Třeba se budou divit.

 

Tento konkrétní nátěr s linkou pod střechou bohužel odhaluje důležitější nepřesnost, skříň odporníků má zasahovat i do bočnic

 

Srovnání s modelem 372 Kuehn

Jako téčkař nemám 372 Piko ani 363 ČS-Train, tak jen porovnání s menším bratříčkem, který je považován za vzor přesnosti v TT.

popravdě, žádné propastné rozdíly v proporcích nevidím. I ty masky podvozků jsou na stejné úrovni. Okna u Kuehna jsou na pohled menší a je mezi nimi mnohem větší mezera než by dle náčrtků výše měla být.

 

Pro počítače nýtů

na rámech čelních oken jsou naznačené šrouby, ale ve zcela nesprávném rozestupu a tím i počtu. To mě osobně sice nechává chladným, jen nějak nechápu podle čeho to dělali když už to dělali…

 

ještě srovnání s 3D modelem z MSTS

taky zde nesedí okna ve dveřích. Tím se však dostávám opět k otázce objektivity. Nechci se nikoho dotknout, ale nelze se příliš řídit porovnáváním proporcí nalepováním výřezu fotky modelu na fotku skutečné mašiny. Vždy tam dojde k nějakému zkreslení a záleží jak to člověk zmenší či zvětší a pak nalepí. O úhlech a výšce focení nemluvě. Tímto tzv. skinováním jsem se zabýval dlouhá léta, viz zde, mohl bych zde dát nespočet obrázků, na kterých výřez reálné mašiny nepasuje na výřez textury nebo jinou fotku reálné mašiny. Pro porovnávání to zkrátka není přesná metoda, to by musely být model i předloha naskenovány ve 2D

 

Ozvučení

Model má elektroinstalaci stejnou jako u modelu šestikoláka. Na plošném spoji je rozhraní plux22 a zapojení světel je stejné. Ani tentokrát v modelu není reproduktor, pouze je pro něj místo. Není tak nutné vyměňovat nekvalitní reproduktory za kostky Zimo.

Samotné ozvučení je jednoduché, vodiče od reproduktoru přiletujeme na označené plošky, zasuneme dekodér a hotovo.

 

Osvětlení

Tato konkrétní verze modelu (Beáta) má upravené osvětlení. Krajní diody jsou dvoubarevné. Při digitálním ovládání svítí tyto diody jako dálkové spolu s dálkovým reflektorem. Je tu vidět snaha řešit některé odlišnosti.

Jenže to kazí jiný detail, diody nemají žádná stínítka, takže prosvítají do sousedních světel.

 

čelní přepážka, stanoviště strojvedoucího není ani naznačeno. Není tu místo na výšku. Pro případné ztvárnění lepty by se musel asi rám snížit.

 

Digitál

Jízdní vlastností jsou perfektní, pojezd jede jemně, tiše. Maximální rychlost dosahuje při CV5=170, při dalším zvyšování už se nic neděje. S tímto jsem se setkal kromě MTB i u modelů Kuehn nebo Kres

 

Závěr

Jako celek na mě model působí dobrým dojmem. Peršinga v tom jednoznačně poznávám. Desetiny či dokonce setiny milimetru osobně neřeším, stejně tak nepočítám nýty.

Modelu se opět nevyhnuly jisté tvarové nedostatky. Sice nejde o závažné rozdíly a ve srovnání s jinými továrními modely, které i přes lepší zpracování trpí rovněž podobnými nebo i horšími nedostatky, ať už je to Piko, ČS-Train nebo vychvalované Acme. Tento model určitě tvarově nezaostává, on totiž zcela přesný není ani jeden. Naměřené odchylky v řádu desetin milimetru mě nepřesvědčily o nějaké nepodobnosti předloze, ale na to si musí názor udělat každý sám. Nicméně nedokážu pochopit, proč v době 3D technologií a možností oměření předlohy tak říkajíc pod okny k těmto naprosto zbytečným nepřesnostem u MTB neustále u každého modelu dochází. Stačilo by pouze zveřejnit nějaký náhled mustru ještě před výrobou forem jako to dělají jiní a renomovanější výrobci, případně to prostě konzultovat s více lidmi. Takto holt kritici mají oprávněný vztek, když už se s chybou nic udělat nedá.

Širší skříň beru u kteréhokoliv modelu jako kompromis, pokud s tím chce člověk jezdit na domácím kolejišti, tak to prostě jinak nejde. U svých rukodělných modelů jsem kvůli tomu řezal masky podvozků, což bylo patrné více. Krom toho čistě vitrínové modely bývají několikanásobně dražší.

Slabinou jsou jemné polopantografy z plastu, škoda že nejsou z kovu. Mnozí kritici nemůžou přežít použití třípólových motorů, přičemž u modelů jiných a větších výrobců jim nevadí. O zkušenostech s třípólovými motorky versus “kvalitními” Mashimami bych mohl také napsat romány, některé typy mají sice uhlíky, ale nevyměnitelné a velikosti půl milimtrové kostky, po opotřebování také nezbývá než vyměnit celý motor.  Ale to není předmětem této recenze. Otázkou taky je nakolik by tyto dvě věci v kvalitním provedení zvedly cenu a ruku v ruce s tím snížily prodejnost. Do určité míry mi to připomíná zmínky o „šťoural verzi“ bobiny, kterou všichni chtěli, ale údajně jen dokud nebylo napsáno o kolik bude dražší.

Digitalizace a ozvučení je jednoduché, deska s plně využitelnými funkcemi dekodéru plux22 stále nemá obdobu u žádného výrobce.

Jízdní vlastnosti jsou stejné jako u dřívějších výrobků MTB. Díky vysoké hmotnosti je tažná síla velká i bez potřeby bandáží. S odběrem proudu také nejsou žádné potíže. Nasazení v provozu vyzkoušet nemůžu, můžu pouze referovat poznatky s modely TT, o kterých jsem psal v jiných recenzích.

 

 

Petr Smutek