Jacek modely

Začátkem roku 2012 jsem v článku 18 201 úprava zvuku podruhé popisoval nastavení zvukového dekodéru, aby zvuky parního stroje reagovaly na zátěž motoru. Stejného efektu jsem chtěl dosáhnout u ozvučených brejlovců Roco. Podle manuálu je možné nastavit závislost na zátěži motoru i pro dieslové lokomotivy.

Stále se mi to však nedařilo, při jakémkoliv nastavení nedošlo k žádné změně. Jiný diesel se zvuky jsem neměl a až později jsem zjistil, že u nově zakoupeného dekodéru závislost zvuků na zátěži funguje normálně. V brejlovcích Roco jsou tak zřejmě dekodéry s nějakým upraveným firmware. K tomu se ještě vrátím, nejdřív popíšu, v čem spočívá závislost zvuků na zátěži.
Bez nastavení se jednotlivé zvuky motoru spínají jen podle navoleného jízdního stupně. V určitých situacích to však může být nevýhodné, např. při pomalé jízdě těžkého nákladního vlaku se nepřehrává zvuk motoru v plném výkonu nebo naopak při rychlé jízdě po spádu je motor v plných otáčkách místo aby byl na volnoběhu.
Podle manuálu je potřeba před vlastním nastavením provést kalibrační jízdu, přikládám přímo příslušnou pasáž:

Automatická měřicí jízda k určení základního zatížení motoru:
Následující procedura je nutná pro umožnění závislosti rázů páry (hlasitost a zvuk) na zatížení (stoupání, hmotnost vlaku,…), popř. optimalizaci oproti defaultním hodnotám.
Technické zdůvodnění:
Závislost zvuku na zatížení vychází z měření EMS (= elektromotorická síla) v dekodéru, které je primárně určeno pro regulaci (vyrovnání zátěže), která přivádí do motoru více nebo méně energie s cílem udržet rychlost jízdy konstantní.
Aby dekodér mohl skutečně přehrávat zvuk odpovídající jízdní situaci, musí nejprve vědět, jaké hodnoty se naměří při „nezatížené jízdě“ (tzn. rovnoměrné jízdě lokomotivy nebo vlaku na vodorovné přímé trati), tedy jak velké je „základní zatížení“ vozidla nebo vlaku; toto je u modelové železnice kvůli ztrátám v převodech, sběračům proudu aj. většinou výrazně větší než ve skutečnosti. Odchylky od tohoto „základního zatížení“ budou potom
v pozdějším provozu interpretována jako stoupání nebo klesání, což vyvolá příslušně změněné rázy páry.
Zahájením pomocí pseudoprogramováním
CV302 = 75
se uskuteční automatická jízda k sejmutí měřicích dat základního zatížení ve směru vpřed;
POZOR: lokomotiva (nebo vlak) se přitom pohybuje automaticky, přičemž musí být k dispozici volná trať minimálně 5 m dlouhá ve směru vpřed, bezpodmínečně bez stoupání a klesání, pokud možno bez (ostrých) oblouků.
Pomocí CV302 = 76
může být tato měřicí jízda zahájena ve směru vzad, pokud jsou na základě konstrukce vozidla očekávány rozdíly v základním zatížení (jinak se vychází z rovnosti vpřed a vzad).
UPOZORNĚNÍ: „Těžký“ vlak (přesněji: vlak s vysokým jízdním odporem, např. kvůli sběračům proudu pro osvětlení) může mít jiné základní zatížení než samostatně jedoucí lokomotiva. Pro optimální závislost zvuku na zatížení může být proto nutná samostatná měřicí jízda.

Pro tuto kalibrační jízdu postačí úsek kolem jednoho metru, ne pěti jak se uvádí. Dále jsem přistoupil přímo k laborování s CV. Výfuky parního stroje ani hlasitost měnit nebudeme, pro motorové lokomotivy slouží CV280. Čím vyšší hodnota, tím citlivější je závislost. U několika modelů jsem dospěl k hodnotám kolem 30, záleží totiž na konkrétním modelu

Tady je pak výsledek, zkusil jsem šestivozovou soupravu a u lokomotivy se zvuky 843 a 751, aby to bylo aspoň trochu zřetelné, kamera to z dálky nezachytí dobře.

Z pohledu zvukaře

Ne všechny zvukové projekty jsou pro nastavení zátěže vhodné. Zcela nepoužitelné je to pro vozidla s řazením, při rozjezdu by „naskákaly“ všechny stupně. Je to celkem logické.

A naopak, ne všechny modely jsou vhodné pro nastavení závislosti zvuků. Model musí mít jemný chod převodů, nepřipadají v úvahu žádné rukodělky, u kterých je motor v zátěži trvale. U takového modelu by zvuky motoru byly při jízdě neustále na úrovni plného výkonu. Tento jev pozoruji i u jednoho svého brejlovce Roco, díky nekvalitním uhlíkům.

Zvukovým nedostatkem je však jiná věc, zatímco zvuk motoru krásně reaguje na zátěž, zvuk trakčních motorů a turba je zcela neměnný. Snad to ZIMO opraví. Nastavení se tak hodí hlavně pro vozidla s výrazným zvukem motoru. Dalo by se to případně obejít nastavením závislosti jako u parních lokomotiv, kde se reguluje celková hlasitost. Funguje to i u dieslu.

Brejlovci Roco

Vrátím se ke zmíněným brejlovcům, firma ZIMO vydala nový firmware dekodérů, po update už konečně brejlovci umí měnit zvuky podle zátěže. Otázkou je jak se tomu dostane běžný uživatel, který nemá ústřednu ZIMO, ale jednou z cest je nahrání mých zvuků.