Berty MTB

O bertách T 478.1 od firmy MTB toho bylo napsáno již mnoho na diskuzním fóru. Od kladných příspěvků až po velkou vlnu kritiky. Sám jsem zatím váhal, nedávno se mi jeden model dostal do rukou, tak se s odstupem času pokusím napsat objektivní recenzi bez vášní a emocí.

Model je dobře zabalen v krabici vyplněné molitanem, součástí je sáček s dolepovacími doplňky a dvojkolím s bandážemi. To jsem zapomněl vyfotit, ale je to dostatečně známo ze stránek jiných modelářů. Zkusím model, resp. jeho vnější vzhled popsat ve srovnání s jedinou dostupnou (kvalitní) alternativou, se stavebnicí od DK-modelu.

Pokud jde o povrchovou úpravu a provedení, nemůže být pochyb, že MTB je prostě na daleko vyšší úrovni, okna jsou čistá s natisknutým orámováním, potisk je ostrý, dobře čitelný. Oproti leptu má model jemnější detaily, např. lem na čele střechy nebo plastičtější závěsky podvozků. Lept pro změnu vyniká detailnějšími maskami podvozků nebo partiemi střechy, ty jsou u MTB až moc jemné.

 

Největší vášně se točily kolem tvaru skříně a malému vyklenutí čelních partií (“prsou”). Po modelu brejlovce, který má tvar brýlí zjevně nepřesný i přes nespočet připomínek k prezentovanému 3D mustru, se na model berty dívalo mnoho lidí stejně kriticky. Lept má čelo o něco více vyklenuté, zdá se mi ale, že ještě více než skutečnost. Na výkresech je čelo plošší, výkresům se ale nedá věřit, neodpovídají skutečnosti.

Nicméně můj názor po pozorném prohlížení na kolejišti je ten, že rozdíly tvaru jsou tak minimální, že jsou sotva patrné pouhým okem.

 

Abych jen nechválil, model má i pár nedostatků. Provedení znázorňuje I. výrobní sérii, čemuž mají odpovídat madla u dveří. Bohužel na rámu jsou vylisovaná naznačená madla pro pozdější sérii, což vypadá poněkud divně, zvlášť když otvory pro madla z drátků jsou vedle nich. Byl by takový problém je na výlisku odříznout před povrchovou úpravou???

Druhá věc jsou stupačky, které nejsou symetricky pod dveřmi, chyba, která už byla u brejlovců

Dalším nedostatkem je světlo diody dálkového reflektoru. Prosvítá do prostoru stanovišť strojvedoucího a to poměrně dost. U modelu HO je odstíněno mnohem lépe, viz fotografie pojezdů níže.

Velká kritika se pak snesla na provedení pluhů, neobsahují charakteristické otvory. Otázkou však je jak by to vypadalo s otvorem pro kinematiku, jsem zvědavý jak se s tím popere Kuehn. Na kolejišti by mi stačilo jedno čelo lokomotivy vybavit modelovým pluhem bez spřáhla a na druhém nechat stávající. Výrobce snad něco takového slibuje.

Velikým kladem modelu TT i HO je příprava na digitalizaci. Stačí v podstatě pouze zasunout dekodér a hotovo. Modely jsou už z výroby vybaveny reproduktorem a samostatným spínáním světel. Čelní a dálkové se spíná funkcí F0, na F1 a F2 jsou samostatně koncová světla. Modely mají rozhraní pro dekodér, ne klasickou patici, ale otvory v plošném spoji. Do modelu TT přijde dekodér Plux 16, v HO modelů je otvorů více, zřejmě se dá použít i Plux 22? v e-shopech je uváděn Plux 16, na stránkách výrobce nejsou vůbec žádné informace… V každém případě s dekodérem Plux 16 funguje.

Reproduktory jsou v obou měřítkách veliké a žaluzie ve výlisku skříně leptané, tohle se výrobci podařilo.

srovnání pojezdů TT a HO

 

 

K jízdním vlastnostem modelu nemám nejmenších výhrad, lokomotiva jezdí jemně, plynule. Pojezd je tichý, motor má kultivovaný zvuk. Celkově je pojezd plně srovnatelný s pojezdy renomovaných výrobců, oproti nim se však nepotýká s žádným kolísáním rychlosti, atd… Co je příjemné, jezdí pomaleji. Konečně snad někdo pochopil, že je nesmysl jezdit s modelem v přepočtu 200 km/h, když předloha měla konstrukční rychlost poloviční. U modelu TT jsem maximální rychlost v dekodéru ještě trochu stáhl, v HO nebylo třeba vůbec, plná rychlost odpovídá zhruba té stovce.

Tažná síla lokomotivy TT je dostatečná i bez dvojkolí s bandáží

Závěr

Model nějaké nedostatky má, ale klady rozhodně převažují nad zápory. Většina chyb však není patrná z běžné pozorovací vzdálenosti při provozu na kolejišti. Naopak vynikají jízdní vlastnosti, tažná síla a výborný odběr proudu. A právě při provozu na kolejišti zapomínám na kritiku. Tak či tak, bylo by opravdu bláhové tvrdit, že rukodělný model je lepší. Vlastně platí totéž co jsem psal před rokem u brejlovců Roco.

Příprava na digitalizaci a ozvučení je bez konkurence

Tady ještě video s ozvučeným modelem

V případě zájmu je možné se domluvit na nahrání zvuků, nicméně prodejem dekodérů se nezábývám. Podrobnosti napíšu e-mailem.
Petr Smutek

Komentářů (9) na “Berty MTB”

  1. Raďula63:

    Velmi hezky napsaná recenze – to jak v kladném směru, tak v záporném směru. Plně se shoduje s mými zkušenostmi – tj. kladů je o dost více než záporů.
    Sám také “dělám” TT velikost.

    Dodávám k tomu, že v TT je rozhraní PLUX 16, v H0 je rozhraní PLUX 22 – tam umožňuje i řízení reflektoru a osvětlení stanovišť strojvedoucího (od série červenomodrého ČD).

    Do TT i do H0 se lze použít dekodéry PLUX 12, 16, 22. Při PLUX 12 však nebude k dispozici zvuk!

  2. Raďula63:

    Oprava – PLUX 12 a 16 do TT a do H0 PLUX 12, 16, 22. – omluva za překlep v předchozím příspěvku. 🙂

  3. Miloš Rota:

    Dotaz v souvislosti zabudování zvukového dekoderu MX645P16 (30x15x4mm).
    Zkoušel jste tento dekoder v tomto modelu TT, vejde se tam? Dle recenze Modely.biz by se měl vejít.
    V případě zájmu o nahrání Vašeho zvukového projektu to řešíte jakým způsobem?
    Je nutné Vám poslat dekoder, nebo kompletní model.
    V případě, že bych měl k dispozici MXDECUPU, bylo by možné poslat zvukový projet k vlastnímu nahrání?
    Předem děkuji za odpověď.
    Miloš Rota

  4. Petr Smutek:

    Rozměry zatím nemám jak zjistit, tento model ještě stále nemám.
    Zvuky rádi nahrajeme, u modelů MTB stačí poslat dekodér. Projekt ale neposkytuji, více v e-mailu

  5. Anonym:

    Já s ní mám jediný problém. Po době co jí mám začal motorek hodně hlučet… Nevím vůbec čím by to mohlo být

  6. Jacek:

    S tím asi neporadím, první verze měly údajně problém s ložisky. Kolega zas říkal, že jeho model byl málo namazaný. Zkuste se zeptat přímo výrobce.

  7. Ragulin:

    První Bardotku od MTB 1148 jsem koupil v Pečkách v roce 2015-už druhý den jsem ji reklamoval – velice hlučné pískání . Opravena do 30 dnů – závada byla na uložení šneku.
    Druhou Bardotku 1120 jsem si vybral až jako třetí kus od prodejce z regálu v říjnu 2015 – a v polovině března 2016 jsem ji předal k mé lítosti k reklamaci-přestala náhle jezdit i svítit-dodnes ji nemám opravenou.(provozuji je v analogu)
    Myslím,že nejsem žádný začátečník.mám panel v TT 4×2 m a nové kolejivo s provozem digitál i analog(nedal jsem ji omylem na okruh digitál).Můj známý bardotku rovněž reklamoval-měnili mu motor.
    Prosím ,každý si musí udělat názor sám.Já si bardotky velice přál a nevydržel čekat už minimálně 3 roky na Kuehna.

  8. JirkaL:

    I já se zřejmě budu muset přiklonit k příspěvku “Ragulina”. Bertu už mám v reklamaci podruhé. Nejdříve jezdila jen na jednu stranu. Opraveno zhruba za 10 dní (problém se šnekem). Nyní reklamace po druhé, jezdí trhaně a v menších rychlostech je slyšet klepání. Doufám, že mám jen smůlu na vadný kus.

  9. vladimir:

    dobri den vam prajem mam zaujem o pojezd tt na brelovec 753 analog kopit pokud je to možne ked ano tak prosim odpoved velmi pekne dakujem

Napsat komentář