Jacek-modely

Stavba vozu řady Bdtn (054)

Petr Smutek — Thu, 05 Jan 2012 22:30:20 +0000

Už delší dobu jsem se chystal napsat recenzi na stavebnici vozu 054 Bdtn. Koupil jsem ji na modelářské burze od pana Bártka. Nakonec mě s tím předběhl kolega Jirka tady. V tomto článku proto nebudu popisovat kompletní stavbu, zaměřím se spíš na některé věci, které jsem dělal odlišně. autor odlitku k vývoji napsal toto: Vůz vychází z Y BTTB, je prodloužen a osazen předsuvnými dveřmi. Taktéž je upravena střecha.Součástí je kompletní podlaha s kulisami kkk a podvozky. Vnitřní sedadla nejsou totožná s originálem (byly použity z vozu Bai), ale účelu vyhoví. Nedostatek je absence skel do oken,možná v dnešní době neuvěřitelných možností to někdo dokáže zajistit. Odlitek je tenkostěnný, bez nutnosti broušení.Toto není zadarmo, 30% je zmetků. Díly podlahy autor předlohy vyrobil taky docela tenké, což působí problémy při manipulaci, po odložení se mírně deformují. Není to na závadu, materiál má # tvarovou paměť, ponořením do horké vody se vrací do stavu ve formě. Při sestavování se musí doladit výška skříně, jsou tam dorazy umístěné poněkud níže. V podlaze se musí vybrousit jamky a středy podvozků snížit, aby dosedly na kluzné plochy. Ještě je třeba snížit přechodové plechy. Stavbu jsem začal rovnou s přípravou na instalaci budoucího osvětlení. Ke stavebnici je dodávaný plech vypalovaný laserem, který má sloužit jako zpevnění rámu i jako závaží. Kvůli káblíkům jsem do něj vyvrtal díry, což se však ukázalo jako těžký úkol, plech je velmi tvrdý. Podvozky jsem vybavil ložisky Peho a sběrači proudu z vozů BTTB. Čep na rámu vozu je řešený stejně, je dutý. Stačí tedy káblík protáhnout a podvozek nacvaknout. Otvory v podvozcích jsem před tím mírně přibrousil tak, aby podvozky šly nacvaknout a bez poškození zase sundat, aniž by hrozilo poškození čepu. Hotový pojezd. Do dílů interiéru jsem od kraje k čepům vyfrézoval malé vybrání pro káblíky. Povrchovou úpravu taky nebudu podrobně popisovat, u prvního vozu jsem použil odstín RAL 3003 červeň krvavá a krémovou střední ČSN . Na střechu pak šedohnědou 2179. Odlitek je připraven pro instalaci oken z BTTB vozů, je potřeba je z rámečku odstřihnout a do otvorů vsazovat jednotlivě. Před přilepením jsem vnitřní část mírně přibrousil do hloubky, aby hrany oken lícovaly s vnější plochou skříně, tzn. aby okno šlo zasunout hlouběji. Také jsem pilníkem odstranil stříbrnou barvu a rámy natřel pastelovou šedí. Druhý vůz v nátěru Najbrt Zkusmo sestavený vůz s motorovým vozem 854. Ten pochází od p. Molaty a nutno podotknout, že tomu odpovídá nejen kvalita, ale i to, že odlitek je zkrácený o dobrou půlku centimetru. A tady již zmíněné osvětlení, které vyrobil kamarád. Kontakt na něj je tady Hotové vozy na kolejišti Rozestavěný vůz 842 Osvětlení v akci. Po obsazení vozu figurkami a finální montáži bude třeba ještě zatemnit spáry v oblasti červených diod, aby světlo neprosvítalo pod vůz. Osvětlení je digitální, koncovky se dají spínat samostatně, v mém případě funkcí F0 se závislosti na směru jízdy. Nebo to lze přeprogramováním změnit na jinou klávesu nebo jiné klávesy bez závislosti na směru jízdy (typicky např. F3, F4). Vnitřní osvětlení má pak dva okruhy s různým rozložením žlutých a bílých diod, které tak imituje žárovky a zářivky. Zapíná se funkcemi F1 a F2. Součástí plošného spoje je dokonce trimr pro nastavení jasu osvětlení. K vozům jsem si nakreslil a nechal vyrobit obtisky v několika verzích. Několik aršíků mi zbylo, pokud by však byl zájem, můžu objednat nové, případně i jiné verze. Podrobnosti se objeví při kliknutí na obrázek Petr Smutek

Stavebnice vozů Gbgkks a Gbs od firmy ES-Pečky

Petr Smutek — Fri, 11 Nov 2011 19:53:40 +0000

Letošní novinkou od firmy ES-Pečky jsou stavebnice krytých vozů Gbs a Gbgkks. Už obrázky 3D modelů představované v modelářské diskuzi dávaly tušit, že model bude opět na úrovni, stejně jako loňská novinka, vůz Wa. Navíc jde opět o řady vozů, které na našich tratích jezdily v hojném počtu. Stavebnice jsou dodávány v pevné kartonové krabičce. Uvnitř najdeme návod a sáček s jednotlivými díly. Části skříně a pojezdu jsou z kvalitních polyuretanových odlitků, dále je tu lept s doplňky a obtisk. Příjemným zjištěním byla přítomnost kinematik SDV. Stavebnice neobsahuje dvojkolí. Předlohou prvního modelu je vůz Gbgkks pro přepravu kusového zboží a volně sypaných obilovin. Více informací je naParostroji Stavbu jsem začal očištěním odlitků od blan a otřepů. Jde to snadno sklalpelem nebo žiletkou, není potřeba nic brousit, apod. Pak jsem slepil boky a čela skříně. S gelovým sekundovým lepidlem to jde snadno, při lepení je však třeba dát pozor, lepidlo při dotyku dílů okamžitě schne a drží opravdu pevně. To je sice výhoda, není však čas na žádné opravování polohy dílů. Pokud už něco přilepíme křivě, v žádném případě se nesnažíme to od sebe odtrhnout, spoj prořízneme třeba žiletkou. Střecha vozu je o něco užší a kratší než skříň. Není to chyba, stačí si prohlédnout fotografie skutečného vozu výše. Protože bočnice zatím nejsou ničím zpevněné a v ruce skříň nedržela tvar, měl jsem strach střechu přilepit najednou. Kvůli rychlému schnutí lepidla by se mi to ani nepodařilo. Natřel jsem lepidlem nejprve plochu čela a k němu jsem přitlačil střechu do správné polohy. Párátkem jsem pak nanesl lepidlo na opačné čelo a střechu dotlačil i tam. Teď střecha držela ve správné poloze a zbývalo jen přilepit boky. Mezi střechu a bočnici jsem zhruba uprostřed nad dveřmi nanesl trochu lepidla a střechu přitlačil. Tímto postupem se dá střecha přesně usadit na skříň a pro dokonalé slepení pak stačí zalít lepidlem střechu po obvodu z vnitřní strany skříně. Do skříně vlepíme vlepíme přepážky. Podle návodu se mají o 1 mm snížit. Pomocí těchto přepážek pak bude skříň sedět na pojezdu, takže to zkrácení je třeba poladit podle výšky nárazníků, nejlépe s nějakým továrním modelem. U prvního vozu jsem přepážky seřízl více, musel jsem je pak podložit tabulkami PVC. Doporučuji po slepení slepení pojezdu zkusmo osadit dvojkolí, posadit skříň a zkontrolovat výšku nárazníků podle nějakého továrního vozu. U sestavené skříně jsem si všiml drobného nedostatku, závěs dveří nesahá až kam by měl, dveře by šly otevřít jen zčásti. Je to ale malý detail. Nakonec jsem zkusil tu chybějící část nastavit kouskem lišty ze zbytků z jiné leptané stavebnice. Nyní se podíváme na pojezd. Na jeho sestavení ani není co popisovat, zkrátka podélníky rámu se přilepí k podlaze. Vzhledem k měkkosti materiálu je velmi vhodné rozsochy vybavit ložisky Peho. Před nástřikem jsem skříň osadil leptanými doplňky, otvory pro ně jsou dílech předznačené, stačí je provrtat. Od věci není zvýraznit si tyto důlky před vrtáním např. fixem, aby byly lépe vidět. Na pojezd nalepíme lepty přestavovačů, jejich umístění a poloha je patrná z fotografií skutečného vozu nahoře. Kola ruční brzdy jsem zatím nelepil K leptaným doplňkům bych měl drobnou výtku, stupačky a lávka na střeše by mohly být o hodně propracovanější. Rozdíl je znát při srovnání s vozem Gags od firmy Detail, obě řady mají totiž shodné celky. Nabízí se však možnost použit stupačky z leptu vozu Eas-u, který má jedno čelo taktéž stejně vybavené. Nebo rovnou Gags, ale lávka na střechu by se musela upravit. No a konečně nástřik. Barvy jsem použil základové ve spreji, hnědá základovka má ten správný odstín. Na pojezd jsem nalepil závaží. Někde jsem zaslechl něco o možném prohnutí odlitku. Po vlastních zkušenostech s jinými stavebnicemi můžu napsat, že to opravdu hrozí. U stavebnice vozu Ibops, která je rovněž z polyuretanu, se mi po několika letech pojezd prohnul, navzdory vlepenému závaží z rybářských olůvek směrem nahoru. Proto jsem u tohoto vozu nalepil závaží z pásu olova po celé délce mezi přepážkami. Těžiště vozu je nízko a nějaké prohnutí teď asi hrozit nebude. Zde je srovnání s výše uvedeným vozem Gags. Lávka na střeše a stupačky jsou opravdu o poznání chudší. U některého dalšího vozu zkusím použít leptík ze stavebnice Eas-u, lávce k lepšímu vzhledu pomůže pouhá patina. Z běžné pozorovací vzdálenosti rozdíly mezi oběma vozy stejně moc vidět nejsou. Hotový vůz před finálním nástřikem bezbarvým lakem. A po vyladění výšky skříně a polohy kinematik. Nárazník na nárazník. Druhou stavebnicí je spěšninový vůz Gbs. Stejné vozy jsem občas viděl v soupravách osobních vlaků, měly však průběžný kabel elektrického topení a kvůli tomu označení Gbqs. Takový vůz je i na fotce z Parostroje, která je na obalu. Označení Gbs se mi nějak nezdálo, proto jsem na internetu pátral po nějakých fotkách. Nakonec jsem na stránkách Pavla Matouška, mého kolegy od MSTS, našel detailní obrázky a k mému úžasu právě vozu stejného čísla jaké je na obtiscích. Zřejmě podle těchto fotek někdo obtisky kreslil. Původně jsem chtěl dělat vůz Gbqs pro osobní vlak, nemám však ještě obtisky, postavím si ho příště a teď jsem postavil Gbs. Postup je stejný jako u Gbgkks, stavebnice se liší jen střechou bez násypných otvorů, stejnými čely na obou stranách a jednodušším leptem doplňků. Provedl jsem jen jednu úpravu, na fotkách skutečného vozu je vidět, že střecha je hladká, prolisy jsem proto přebrousil pilníkem. Nevím jestli hladkou střechu mají všechny Gbs, Gbqs, v každém případě je výhoda, že odlitek střechy prolisy má. Např. poštovní vozy Gbkkqs, na které se chystám, prolisy mají a je velmi jednoduché z odlitku prolisy přebrousit než se pokoušet je nějak vyrobit. Před stříkáním zelenou jsem tentokrát použil základovku. Kinematiky u obou vozů jsem nalepil tak, aby přední hrana držáku spřáhla lícovala s čelní stěnou skříně. To je taková moje jednoduchá míra, abych dosáhl spojení "nárazník na nárazník". Kvůli tomu jsem ale musel odfrézovat kousek lišt na pojezdu. Hotové vozy po patině a laku Nasazení na Mn vlak Závěr Před rokem jsem o stavebnici "bunkrů" Wa napsal, že výběrem předlohy pro model se firma ES-Pečky trefila do černého. To platí i teď. Tyto vozy od 80. let jezdí téměř všude, v úvahu tak připadá hned několik verzí od ČSD a ČD až po ČD Cargo. Moc pěkný bude určitě poštovní Gbkkqs, pro který jsem si už nakreslil obtisk. A to nás ještě čeká jedna verze stavebnice Petr Smutek

Stavba vozu Laz

Petr Smutek — Sun, 23 Oct 2011 14:08:09 +0000

První konstrukcí chladícího vozu v poválečném Československu je čtyřnápravový strojně chlazený vůz Laz, typ 37 z Vagónky Tatra Smíchov, n.p. dodaný v roce 1951 v počtu 24 vozů. Stavebnici tohoto vozu z leptaného plechu prodává firma Cekul (DK-model) a v následujícím článku popíšu jeho stavbu. O předloze vozu se lze dočíst na stránkách Parostroj v katalogu nákladních vozů nebo v tomto samostatném článku Stavebnice obsahuje dva lepty, na jednom je vlastní vůz, na druhém podvozky. Dále veliký obtisk a návod. Stavba není složitá, začneme letováním přepážek k vnitřním dílům bočnic Poté přiletujeme i druhou bočnici. Do dolní části skříně přijdou napříč dva plíšky s otvorem. Na tyto otvory přiletujeme matičky, pomocí kterých pak sešroubujeme skříň s pojezdem. Aby se mi matičky během letování nepohly, přilepil jsem je nejdříve sekundovým lepidlem a následně pokapal pájecí kyselinou. Přiletování pak šlo velmi snadno. Nyní přiletujeme vnější bočnice. Je dobré si je uchytit třeba kolíčky na prádlo a postupně proletovat v místech otvorů vnitřních bočnic. Na závěr vytvarujeme střechu a přiletujeme ke skříni. Tady záleží hodně na přesnosti. Střechu jsem naohýbal záměrně nepatrně více (do většího oblouku), pak jsem proti ní na podložce přitlačil skříň a v nejvyšším bodu oblouku čel, v místě zámečku, jsem střechu přichytil kapkami cínu. Je třeba dát pozor, aby se střecha nepohnula, pokud je ve správné poloze, stačí ji po obvodě přiletovat ke skříni. Díky tomu většímu zahnutí střecha po stranách dokonale doléhala ke skříni a dala se přiletovat bez žádného přitlačování, apod. Skříň je hotová a můžeme se věnovat pojezdu. Naohýbáme rám vozu a postupně připájíme plošinky na čelech, stupačky, baterie. Trpělivostí se musíme obrnit při letování malých stupaček pod čely rámu. Zde hotové celky skříně a rámu. Zbývají ještě podvozky. Ty jsem neletoval, ale lepil sekundovým lepidlem Teď už můžeme přistoupit k nástřiku Když jsem pak chtěl k rámu přišroubovat podvozky, narazil jsem na drobný problém. Mezi rám a podvozek je nutné dát nějakou podložku, aby vůz stál ve správné výšce a zároveň podvozky měly dostatečně volný pohyb do stran. Podložky jsem vyrobil z tabulky PVC. Na jedné straně je dlouhá v celé šířce rámu, na druhé straně jen v místě šroubku. Vůz tak na podvozcích bude sedět klasicky ve třech bodech, jeden podvozek bude držet skříň ve svislé poloze, druhý podvozek bude kopírovat nerovnosti tratě, takže všechna kola se stále dotýkají kolejnic. Po nastříkání budeme aplikovat obtisk, ten je řešený jako celek pro každou bočnici, obstříhl jsem jen část kde jsou na skříni žaluzie a okna. Při usazovaní jsem skříň pořádně namočil, aby s obtiskem šlo hýbat. Po usazení a srovnání jsem to nechal vyschnout. Obtisk byl v místech dveří samozřejmě krabatý a celá plocha se leskla. Na obtisk jsem opatrně nanesl Hypersol od Agamy, je to vypínací roztok a u takových ploch dokáže doslova zázraky, celý obtisk dokonale přilnul ke skříni a to i na dveřích. Pouze na některých místech zůstaly bubliny nebo nepřilnutá místa. Nařízl jsem je skalpelem a opět namočil Hypersolem. Je nutné s tím ale pracovat opatrně, tato vodička je dost agresivní, u některých modelů mi začala rozežírat obtisk, zvlášť při silnějším namočení nebo opakovaném tahu štětcem. Po doplnění ostatních malých nápisů a detailů jsem vůz přestříkal matným bezbarvým lakem. Po zasklení oken stačí nalepit podlahu strojovny a skříň přišroubovat k pojezdu. Na aršíku s obtisky jsou ještě nápisy pro podvozek a skříně baterií, bohužel v černé barvě místo bílé. Spřáhla jsem řešil kinematikami Peho, instalaci ani nebudu popisovat, stačí je nalepit na rám vozu. Na čela jsem dosadil ještě madla a do otvorů imitace zásuvek a lamp. Na střechu pak ještě výfuk, možná by měl být větší, ale kromě fotografie v úvodu článku žádné podklady nemám. Jen dodám, že ani jeden z dílů není součástí stavebnice. Petr Smutek

Brejlovci 753 193-2 a 750 236-2 od firmy Roco

Petr Smutek — Mon, 03 Oct 2011 10:44:13 +0000

Koncem léta přišly na trh poslední verze brejlovců od firmy Roco, tentokrát byl jejich příchod zastíněn prvními brejlovci od firmy MTB, takže jediné fotky na internetu jsou asi až v této recenzi. Obě varianty byly dostupné v jeden měsíc, jsou to 753 193-2 v unifikovaném nátěru z roku 1988 a 750 236-2. Nebudu už zmiňovat úpravu madel a jiné věci popsané v předchozích recenzích. Z nedostatků Roco překvapivě odranilo aspoň jeden, náhon rychloměru už je na správném podvozku. Protože fotografií lokomotiv 753 a 750 je více než dost, napadlo mě hned podle nich oba modely přeznačit na některé místní, které mi jezdily pod okny. Model 753 193-2 má odstíny barev dle norem, oproti své předloze je však tmavší a neskutečně čistý. Ze všech možných fotografií jsem našel jen asi dva stroje, které čistotou a odstíny odpovídaly, ale byly to bezzávěskové 750, tak jsem nakonec číslo ponechal a sáhl k patině. Fotografie skutečné lokomotivy: Ladislav Kroul, http://www.cztrain.com Druhou lokomotivou je 750 236-6 Tady je však evidentní, že model vychází z T 478.3082 jen s minimálními rozdíly. Nápisy a potisk sice odpovídají předloze, ale model má závěsky, nárazníky s malými talíři a další nesrovnalosti. Rozhodl jsem se tedy pro úpravu na jednu ze dvou bývalých místních krásek, 750 257-8. Nejprve jsem model rozebral a odřízl závěsky. Přebytečné gumokovové sloupky na maskách podvozků mi u této verze přišly vhod. Původní nárazníky jsem vyjmul a přilepil nové z polyuretanových odlitků. Před tím jsem ještě do otvorů zasunul imitace brzdových hadic. Dalším detailem je žebřík na střechu. Jeho celé vybrání bylo u 750 257, resp. asi u všech 750 s tímto nátěrem, zelené i pod okny. Kryt nebyl nahoře, ale uprostřed, to se dá napravit snadno, je zasunutý do otvorů pro madlo, takže se dá se spodním madlem prohodit. Tabulky, označení depa a zelené kříže lékárničky jsem si nakreslil a nechal vytisknout jako vodový obtisk. Madla u dveří, stupačky a spodní hranu pluhu jsem natřel barvou. Loga ČD na bocích byla natisknutá s bílým podkladem, nevím proč, 236 na žádné z desítek dostupných fotek nic takového neměla. Nalepil jsem na to tabulku s logem. Na závěr přišla jemná patina pigmenty od Agamy, zafixoval jsem to bezbarvým lakem. Pak jsem ještě nalepil imitaci topné spojky, v rámu pro ni chybí otvor. Závěr Tyto dvě verze budou zřejmě na dlouho posledními brejlovci od firmy Roco. Teď je na tahu Kuehn a MTB. Na nějakou srovnávací recenzi je ještě brzo, nicméně v nějakém pomyslném žebříčku u mě brejlovci Roco skončili na druhém místě. Petr Smutek

Grafikony vlakové dopravy na kolejišti

Petr Smutek — Tue, 16 Aug 2011 16:14:11 +0000

V dobách, kdy mě coby malého kluka „chytla“ modelová železnice, stavěli modeláři svá kolejiště většinou podle stále stejné koncepce autodrah, či lépe řečeno vlakodromů. Hlavní bylo nacpat na malý prostor co největší počet všeho, od mostů, tunelů až po kolotoče a jiné nesmysly. Vlaky mohly jezdit jen dokola odnikud nikam bez náznaku nějaké logiky provozu a pokud možno v co největším počtu souprav současně. Dnes je již doba jinde. Vrcholem modelového ježdění je asi modulová železnice, kdy se jednou za čas sejdou modeláři, ze svých modulů sestaví někde v tělocvičně celou trať, na které se pak jezdí podle nějakého grafikonu se všemi zákonitostmi reálného provozu. To však neznamená, že si jednotlivec nemůže postavit doma kolejiště umožňující stejný modelový provoz. Nebudu rozvádět prostorové možnosti, poloměry oblouků, atd. Rozepíšu se jen o grafikonech. V tom mě zpočátku ovlivnila kniha Vladimíra Zusky „Modely železnice v terénu“ a později zejména léta služby u ČD. Námětem mého kolejiště je 8-kolejná stanice s lokomotivním depem na hlavní jednokolejné trati. Trať začíná i končí ve skrytém nádraží, které se teprve staví. Mělo by pojmout nejméně 20 souprav. Lokomotivní depo zajišťuje provoz na vedlejší trati, která má konec v dalším skrytém nádraží. V přední části kolejiště se nachází ještě malá stanice Třemešná. Celá přední část je o několik centimetrů níž než stanice Touškovice, čímž je opticky oddělena. Podobnost se skutečnou žst. Třemešná ve Slezsku není náhodná, i z mé Třemešné odbočuje úzkorozchodná trať. A i ta bude mít své skryté nádraží. Potřeboval jsem nejdřív vymyslet jaké typy vlaků chci provozovat a nakreslit je do prázdného listu tak, aby vycházely oběhy. Nakonec jsem za základ vzal přímo existující GVD trati 310 a ten upravil podle svých potřeb. To pak vypadalo takto: Na to navazuje zajímavější část, sestavení konkrétních souprav, vlakotvorba či řazení. Zpočátku jen v takovémto polografickém provedení. S mými pozdějšími aktivitami kolem hry Train Simulator jsem využil možnost vložení obrázků. Bohužel vlastní stavba či pořizování vozidel je záležitost velmi dlouhodobá oproti skládání a kombinování obrázků v tabulce Excel S příchodem DCC jsem si také vymyslel systém adres, všechny vlaky mají podle GVD určitý rozsah adres, který je stejný pro vlaky ve všech epochách, první číslo pak určuje epochu, např. 7 – 70. léta, 8 – 80. léta, 9 – 90. léta, atd. Ne, že bych měl takové množství vozidel, tvořím jen dvě období, ale krásně se to s těmi obrázky skládá J, no není třeba toto nádherná představa? Pro vlastní provoz na kolejišti je pak třeba všechno nějak sepsat do nějakého seznamu vlaků, aby bylo vidět na první pohled co, kdy, odkud a kam má jet. Všechny vlaky jsou tu barevně odlišeny stejně jako v listech GVD. V mém případě je to zatím teorie, protože kolejiště zatím není vcelku a skrytá nádraží teprve vznikají. S podobnou pečlivostí jsem vymyslel i další pomůcky GVD, přidělení hnacích vozidel depu vedlejší tratě, vozů stanicím. Nezbytné bylo vymyslet např. provoz Mn vlaků, které ve stanicích, posunují, dobírají nebo odstavují vozy. Kvůli tomu jsem nakonec vytvořil dvoudenní oběh, vlak první den přiváží ložené vozy a odveze prázdné. Druhý den je všechno obráceně. Nemusím tak před ježděním přeskládávat vozy nebo z nich vytahovat či do nich dávat imitace nákladů.

Brejlovec 754 067-7 od firmy Roco

Petr Smutek — Sun, 24 Jul 2011 13:05:43 +0000

Dalším brejlovcem od firmy Roco je stroj 754 067-7. Recenzi už skoro můžu psát stylem "kopírovat - vložit", omezím se tedy spíš na fotografie. Tato verze s v detailech liší od ostatních, některé nedostatky ale přetrvávají, což už jiné nebude, ale dá se to vylepšit. Tentokrát model spadá do epochy VI, je v korporátním nátěru Najbrt. Ač se mi tento nátěr na skutečných lokomotivách nelíbí, musím napsat, že model vypadá hezky. Příliš vystouplá madla jsem si opět upravil. Vyrobená jsou z drátku a dají se vytáhnout bez větší námahy pinzetou. U mého modelu některá skoro nedržela, jedno střešní madlo chybělo úplně, našel jsem ho v jednom otvoru žaluzií, kde drželo díky magnetu reproduktoru:-) Po ucvaknutí jsem madla nasadil zpátky a v otvorech zajistil kapkou sekundového lepidla. Naznačená madla u dveří mají potisk v barvě čela, vnitřní madla na tmavě modrém podkladu tak vypadají lépe, bohužel zrovna u stroje č. 067 by měla být v barvě skříně. To jsem ale nechal. I u této verze jsou nesprávně masky podvozků, náhon rychloměru má být na druhém podvozku. Prohodit se to dá, ale nezkoušel jsem to. Masky podvozků tentokrát mají potisk rámů podvozků. Potisk modelu je proveden jemně a čistě, odpovídá předloze, viz fotky níže. A potisknuté jsou nejen boky, ale i podvozky, nádrž, vzduchojem a čelníky. Natisknuté jsou i zásuvky pod čelními okny, což může působit poněkud zjednodušeně, ale je to kompromis. Je jasné, že kvůli takovému detailu nebude Roco vyrábět novou formu a případné dolepovací doplňky by asi vypadaly dost "humpolácky". V úvahu by možná připadalo přelepení natisknuté mřížky mřížkou z leptu. Pro srovnání fotografie skutečné lokomotivy, i když stroj 068 se v detailech mírně liší od 067 Zkusil natřít mezichladič černou barvou. Je tvořen třemi díly, které jsou do sebe a do střechy zasunuté, takže se to dá lehce rozebrat. Také výfuky jsem natřel černou barvou. Z dolepovacích doplňků jsem zatím nedával brzdové hadice. Nepodařilo se mi však připevnit elektrickou spojku, na čelech pro ni chybí otvor, u 754 028 je. Problémy s kolísáním rychlosti jsem zatím nezaznamenal, ale také jsem ani jeden model podle návodu výrobce nezajížděl. Jednak nemám na čem, jednak se mi zrovna nezdá půlhodinová jízda v kuse. Jízdní vlastnosti jsou skvělé. Závěr Chyby brejlovce jsou dostatečně známé, některé se dají odstranit, jiné nikoliv. Většina chyb však není patrná z běžné pozorovací vzdálenosti při provozu na kolejišti. Naopak vynikají jízdní vlastnosti, tažná síla a výborný odběr proudu. A právě při provozu na kolejišti zapomínám na kritiku. Svému brejlovci jsem např. přidělil vozbu Os vlaku se čtyřmi vozy Bdmtee, byť zatím pseudomodely z "Halberstadtů", moje rukodělné modely už s těmito vozy mají ve stoupání problémy. Tento brejlovec si však s nimi hravě poradí. Barevné schéma Najbrt zatím zrovna atraktivní není, za pár let nepochybně někdo vymyslí zase nějaký nový jednotný nátěr a pak budeme možná vzpomínat na toto stejně nostalgicky jako dnes na krásný unifikovaný nátěr zaváděný po roce 1988, tehdy proklínaný. Petr Smutek

Brejlovec T 478.3174 od firmy Roco

Petr Smutek — Sun, 12 Jun 2011 18:53:07 +0000

Na trh se dostala další barevná verze brejlovce od firmy Roco. Tentokrát je to T 478.3174 v unifikovaném celočerveném nátěru. Delší recenzi jsem psal už k T 478.3082, omezím se tedy spíš na fotografie. Tato verze s v detailech liší, některé nedostatky ale přetrvávají, což není překvapivé, ale dá se to vylepšit. Začnu srovnáním s prvním brejlovcem T 478.3082. Řadové tabulky jsou nyní roztáhnuté na rozměr vylisované tabulky, těžko říct, které řešení je lepší. Masky podvozků obsahují opět pryžokovové sloupky, to je ale detail. Za závěskami to není vidět a dalo by se to odříznout. Společnou chybou jsou příliš vystouplá madla, nedalo mi to a upravil jsem si je. Madla jsou z drátku a dají se vytáhnout bez větší námahy pinzetou. Po ucvaknutí jsem je nasadil zpátky a v otvorech zajistil kapkou sekundového lepidla. Naznačená madla u dveří tentokrát tolik nebijí do očí, protože předloha modelu je měla z výroby v barvě skříně. Další stejnou chybou je mezera mezi závěskami, stupačkami a rámem. Není to neopravitelná závada, kastle totiž domáčknout jde, takže uvnitř asi bude něco vadit. V budoucnu se na to podívám, dokud neskončí záruka, nebudu se v modelu rýpat:-) I u této verze jsou nesprávně masky podvozků, náhon rychloměru má být na druhém podvozku. Prohodit se to dá, ale nezkoušel jsem to. Masky podvozků tentokrát mají potisk. Velmi kladně hodnotím i rozdílné provedení nápisů na rámu i skříni. Odpovídají předloze a danému období. Zkusil jsem však natřít mezichladič šedou barvou tak jako je to u T 478.3082. Je tvořen třemi díly, které jsou do sebe a do střechy zasunuté, takže se to dá lehce rozebrat. Také výfuky jsem natřel černou barvou. Výfuk od parního generátoru chybí, ale přilepit na jeho místo nějaký rámeček už je to nejmenší. Problémy s kolísáním rychlosti jsem zatím nezaznamenal, ale také jsem ani jeden model podle návodu výrobce nezajížděl. Jednak nemám na čem, jednak se mi zrovna nezdá půlhodinová jízda v kuse. Jízdní vlastnosti jsou skvělé. Závěr Chyby brejlovce jsou dostatečně známé, některé se dají odstranit, jiné nikoliv. Většina chyb však není patrná z běžné pozorovací vzdálenosti při provozu na kolejišti. Naopak vynikající jsou jízdní vlastnosti, tažná síla a výborný odběr proudu. A právě při provozu na kolejišti zapomínám na kritiku. Svému brejlovci jsem např. přidělil vozbu Os vlaku se čtyřmi vozy Bai z leptaného plechu. Jedna "Baika" váží přes 80 gramů, moje rukodělné modely už s těmito vozy mají ve stoupání problémy. Tento brejlovec si však s nimi hravě poradí. Petr Smutek

Osvětlení vozu Bmto Kuehn

Petr Smutek — Sun, 29 May 2011 18:35:33 +0000

Model vozu Bmto od firmy Kuehn má asi většina téčkařů, ti co ne, čekají možná až na verzi Bmo, která snad časem taky bude. Výrobou osvětlení se však žádná firma nezabývá, Kuehn má v nabídce nějaké univerzální lišty, které by se snad daly použít s množstvím úprav a dodělávek. Něco také údajně nabízí firma Říha (OSTT), ale nabídka na jeho internetových stránkách nefunguje už x let a podrobnosti aby člověk páčil... Do rukou se mi dostalo digitální osvětlení pro tento model od kolegy modeláře. Nemá žádnou nabídku na internetu a jeho produkce je víceméně kusová. Přestože jde o amatérskou výrobu, je osvětlení řešeno velmi profesionálně, jednotlivé desky plošných spojů přesně pasují do výlisku vnitřního vybavení vozu. Jeden z plošných spojů dokonce obsahuje už přímo dekodér, takže není třeba dále investovat do funkčního dekodéru. Zde je přímo kolegův návod, kurzívou jsem do něj dopsal pár poznámek: Rozebrání vozu. Nejlépe je začít na čele vozu, kde pomocí skalpelu či malého šroubováčku vycvakneme západku. Pak postupuje na boku vozu. Západky jsou na místech, jak ukazuje fotografie. Já používám na rozebírání vozů sadu nářadí na mobily, kde jsou umělohmotné šroubováky a trsátko. Nejlépe se mi osvědčilo to kytarové trsátko. Označte si, jak byla skříň vozu na rámu. Sice jde skříň otočit, ale pak správně nelícuje. Totéž se týká vnitřního vybavení. Pozn. Trsátko nemám, nicméně při povolování západek je třeba být trpělivý a nic nervát silou, aby se nic nepoškodilo Osvětlení je připraveno i na osvětlení konců. Pokud máte první sérii vozů, je třeba opatrně vyloupnout zasklení průchodových dveří a pak je již možno vyndat světlovod pro koncové světla a oškrábat z nich barvu. U druhé série jsou již konce nenabarvené. To mě ovšem nevyhovovalao, takže jsem světlovod vyjmul a konce přebarvil červeným popisovačem. Viz obrázek. Aby osvětlení z vozu zbytečně neprosvítalo koncové osvětlení, je vhodné světlovod začernit. Zde provedeno černou "izolepou" tedy přesněji řečeno elektrikářskou izolační páskou. Nesmíme samozřejmě překrýt čelní plochy. Pozn. Světlovod se dá začernit i barvou, ale nesmí se zatřít šikmé plochy, světlo se pak neodráží. V každém případě je světlovod málo učinný, koncovky svítí poměrně slabě. Vyšší svítivosti by se dalo dosáhnout asi jen diodami vlepenými přímo do otvorů světel, což by bylo poněkud složitější. Ale konec konců v reálu nemálo vozů pronikavou viditelností koncových světel zrovna neoplývá. Jednotlivé díly osvětlení. A - DCC dekodér + osvětlení jednoho mezipatra B - horní patro C - druhé mezipatro (lavice) D - spodní patro E - připojovací vodiče Jednotlivá mezipatra se mírně liší. Všimněte si, že stěny u WC jsou jinak vysoké. To se sedačkami (vlevo) je o něco nižší, než to s lavicemi (vpravo). Zde je možné to ponechat, tak jak to je. A nebo to s lavicemi o něco snížit, tak aby jeho výška byla stejná jako toho druhého.

Prostorem pro schody u mezipatra s lavicemi protáhneme připojovací vodiče a plíšky přilepíme. Před přilepením doporučuji plíšky řádně naohýbat, jak ukazuje výřez fotografie.

Zde jsou vidět rozdílné výšky stěn WC v mezipatrech. Osadíme díl C a D. Vodiče mezi těmito díly roztáhneme tak, aby šli nasadit schody horního patra. Při nasazování horního patra to chce trochu trpělivosti, aby nám osvětlení nevypadlo. Nasazeno horní patro vnitřního vybavení. Vložíme desku s dekodérem do mezipatra, tak aby do výřezů v desce zapadly stěny schodiště. Následně zasuneme konektor na připojovacích vodičích do konektoru F. Na "polaritě" nezáleží. Vodiče připojeny a nyní zasuneme osvětlení horního patra způsobem uvedeným na dalších snímkách. Konektory horního dílu a dekoderu musí do sebe správně zapadnout. Konec označený A přijde do dekoderu DCC. Konec označený B přijde do plošného spoje druhého mezipatra. Dejte si pozor, zda-li jsou konektory správně zapojeny, jinak hrozí zničení dekodéru. Na desce mezipatra jedna LED dioda osvětluje prostor u lavic, druhá WC. Když tak je vhodné tuto desku přilepit oboustrannou lepící páskou. Na straně se sedačkami v mezipatře (na podvozku je alternátor) je třeba odstranit západku, co drží vnitřní vybavení. V prostoru, kam tato západka přijde jsou kondenzátory (Power-block), které překlenují krátkodobé výpadky napájení. Jako náhradu za západku lze použít oboustranně lepící pásku, viz obrázek. i když až tak nutné to není. Protože dochází k prosvícení červené LED diody do prostoru pro cestující, doporučuji doplnit osvětlení deskou cca 30x16mm. Vlevo nad dekodérem je deska je volně položena, u druhého mezipatra pak přilepena na desku osvětlení mezipatra. Desku je vhodné obarvit na černo nebo přelepit černou izolační páskou. Pak již můžeme celé osvětlení usadit do rámu vozu a otestovat. Musel jsem dost přihnout plíšky přilepené zespoda vnitřního vybavení, jinak neměly kontakt. Pozn. Lepšího kontaktu se dá dosáhnout vyhnutím plíšků na pojezdu, plíšky osvětlení totiž můžou dosednout zrovna na vyčnívající kousky plastu, kterými plíšky drží v rámu Pak už jen nasadit správně skříň vozu. A HOTOVO. Programování dekodéru Všechny dekodery jsou nastaveny na adresu lokomotivy 51. (tj. CV1=51). funkční tlačítka jsou přiřazeny následovně: F1 - osvětlení vozu F2 - vynecháno F3 - osvětlení konce 1 F4 - osvětlení konce 2 F5 - nižší jas osvětlení. Dekodér vzhledem ke své konstrukce nelze programovat standardně, jako lokomotivy. Postup je následující. Na ovladači vybereme pod jakou adresou chceme vůz programovat.K vozu připojíme signál DCC (ne na programovací koleji). Stiskneme tlačítko na desce dekodéru (viz bod A, nebo se magnetem přiblížíme ke skleněnému kontaktu. Led diody osvětlení začnou blikat. Počet blikání označuje, který výstup budeme programovat. V tomto případě led diody bliknou jednou a pak je o něco delší pauza, následně se blikání opakuje. Stiskneme tlačítko (např. F1), pod kterým chceme mít osvětlení vozu. LED diody začnou blikat rychleji. Dekodér čeká na potvrzení volby, takže opět stiskneme tlačítko, pod kterým chceme mít osvětlení vozu (v našem případě F1). Tímto je volba potvrzena. Nyní dekodér bliká 2x za sebou, tj programuje 2.okruh osvětlení. Ve voze Bmto není využit, takže stiskneme jakékoli funkční tlačítko (já volil F2, ale klidně lze zvolit i stejné tlačítko jako v předchozím případě). LED diody začnou blikat rychleji a opět musíme naší volbu stejným tlačítkem potvrdit. Nyní dekodér bliká 3x za sebou, tj. programujeme 3.okruh osvětlení - první konce - postup je stejný jako výše. Nyní dekodér bliká 4x za sebou, tj. programujeme 4.okruh osvětlení - první konce - postup je stejný jako výše. Nyní dekodér bliká 5x za sebou, tj. programujeme funkční tlačítko pro nižší jas LED diod. Po jeho zmáčknutí LED diody zhasnou, ale opět je potřeba potvrdit naši volbu opětovným zmáčknutím vybraného tlačítka. Tímto je dekodér naprogramován. Odpojíme na chvíli napájení a po jeho opětovném připojení můžeme osvětlení zkontrolovat na nových adresách. Jinak je možné pro jednotlivé okruhy zvolit i jiné CV1. Tzn. že například u ucelené soupravy můžu mít 1.okruh všech vozu např. na adrese CV1=50, tlačítko F1 nižší jas na F5, kdežto konce můžou mít dle vozu jiné CV1. Příklad: 1.vůz: 1.okruh-CV1=50, F1 2.okruh-CV1=50, F1 3.okruh-CV1=51, F3 4.okruh-CV1=51, F4 nižší jas-CV1=50, F5 2.vůz: 1.okruh-CV1=50, F1 2.okruh-CV1=50, F1 3.okruh-CV1=52, F3 4.okruh-CV1=52, F4 nižší jas-CV1=50, F5 3.vůz: 1.okruh-CV1=50, F1 2.okruh-CV1=50, F1 3.okruh-CV1=53, F3 4.okruh-CV1=53, F4 nižší jas-CV1=50, F5 apod. Tady je k dispozici i video návod, ovšem pro vůz Ara (WR) v H0, kde je použit pouze jeden okruh pro osvětlení. Ale na programovat se musí všechny 4 okruhy POZOR: Pokud používáte digitální ústřednu, která si po vypnutí pamatuje spuštěné funkce lokomotivních dekodérů, je potřeba všechny vypnout, tzn. všechny lokomotivy pozhasínat. V opačném případě se dekodér během okamžiku naprogramuje sám těmito funkcemi Tolik tedy návod výrobce. Svoje vozy jsem trochu vylepšil. Když už jsem je měl na stole rozebrané, natřel jsem podlahy interiérů šedou barvou. Je to maličkost a modelovému vzhledu to velmi prospěje Další úprava spočívala v obsazení vozu cestujícími. Použil jsem sedící figurky velikosti N. Téčkové jsou moc velké. Patrový vůz má jen tu nevýhodu, že figurek "spolkne" moc a pořád je prázdný:-) Závěr Osvětlení hodnotím velmi kladně, je zpracováno na profesionální úrovni, instalaci zvládne i začátečník. Jas diod odpovídá skutečnosti, líbí se mi, že to nezáří naplno. Koncovky sice svítí méně, ale to je dáno světlovodem, možná nebude vhodné ho natírat černou barvou. Vzhledem k přítomnosti dekodéru vychází i cena hodně příznivě. Osvětlení obsahuje také dva kondenzátory (power blok) pro krytí výpadků napájení. Spolu s odběrem proudu ze všech 8 kol nedochází k žádnému problikávání, ani na výhybkách. Kontakt na kolegu je bedlisch zavináč centrum.cz

Nabídka obtisků

Petr Smutek — Thu, 12 May 2011 11:10:04 +0000

Již několik let si pro své modely nechávám tisknout obtisky, které si kreslím podle fotografií konkrétních vozidel. Protože pro každou objednávku je třeba zaplnit celý list papíru, mám hodně aršíků navíc. A s každou další svojí objednávkou mám zase další nové přebytečné aršíky. Rozhodl jsem se nabídnout je tady. Původně jsem chtěl napsat nějaký seznam a vytvořit podstránky. To se mi však nepodařilo, každá stránka by se objevila jako samostatná v seznamu rubrik. Proto jsem seznamy pojal jako zcela samostatné stránky fungující na adrese http://obtisky.jacek-modely.cz Jedná se o klasické vodové obtisky, většina aršíků je ve velikosti TT a po jednom nebo pár kusech. Pokud by se však sešel dostatek zájemců, není problém zadat nový tisk i v HO nebo N. Přejít na seznamy:

Stavba čmeláka 770 025-5

Petr Smutek — Thu, 21 Apr 2011 11:35:03 +0000

Dalším modelem, jehož dokončení mi trvalo bez mála čtyři roky, je čmelák 770.025-5. Ne snad, že by stavba byla natolik náročná, spíš naopak, ale ale kvůli různým okolnostem jsem ji musel neustále odkládat. Kvůli tomu nakonec prošel zejména pojezd svým vývojem. Stavebnice lokomotivy je od firmy DK-model, její stavbu popisovat nebudu, v tomto článku se zaměřím na pojezd. Ten jsem chtěl sestavit z náhradních dílů firmy Tillig. O podobě čmeláka bylo rozhodnuto v okamžiku, kdy mi budoucí kolega a kamarád poslal tabulku ze zrušené ostravské 770.025-5. Fotku skutečné lokomotivy se mi nepodařilo vypátrat, vypadala ale stejně jako mnoho jejich sester. Nyní k pojezdu. Podvozky z náhradních dílů připadají v úvahu z lokomotivy M 61 Nohab a zbytek jsem chtěl použít z lokomotiv V 100 jako u jiných přestaveb. Rám z V 100 jsem nastavil, aby měl požadovanou délku a objednal jsem z dalších dílů prozatím jen podvozky. Dál jsem se občas věnoval jen povrchové úpravě Zajímavé je srovnání s čmelákem ze stavebnice firmy KuBer. Ač obě firmy dělají totéž, není to totéž. Obtisky jsem si nakreslil podle jiných ostravských 770 a tabulky jsem si nechal vyleptat. U tohoto modelu jsem si taky vyzkoušel patinu suchými křídami. Štětečkem jsem nanášel a roztíral prášek vzniklý rozdrcením černé a hnědé křídy. Pak jsem model přestříkl bezbarvým lakem a znovu nanášel prášek, dokud to nebylo ono. Mezitím se vývoj pohnul o něco dál, firma DK-model začala nabízet mosazný rám vyřezávaný laserem. Protože je opravdu těžký, nahradil jsem jím původní rám z V100 a začal jsem konečně pojezd dávat dohromady. Použil jsem i původní plošný spoj, který jsem zúžil a nalepil na motor dost vysoko, aby nerušil průhled kabinou. Pak model čekal zase půl roku než budou "přebytečné" finance na dekodér. Použil jsem Lenz Silver-mini a po jeho přiletování se konečně po neskutečně dlouhé době čmelák rozjel vlastní silou. Hned se ale ukázalo, že motor z V 100 je naprosto nevhodný, lokomotiva měla malou tažnou sílu, do stoupání se doslova plazila s polovinou uvažované soupravy "wapek". Pojezd jsem tak hned rozmontoval a dosadil jsem motor Bühler z lokomotiv E 11 nebo E42. Stejný motor by měl být i v "Nohabkách". Motor je třeba před montáží upravit. Setrvačníky jsem nalisoval co nejblíž motoru a bylo nutné zkrátit i hředel, která z obou stran přečuhovala. Skříň lokomotivy je třeba z vnitřní strany přebrousit, aby se motor dovnitř vešel. Jde o přečnívající část rámu a kliky. Určitým problémem je vysoko položená osa motoru a převodovky podvozků, které jsou o dost níže. Kardany vedou dost zešikma. Jejich pohybu to nebrání, ale způsobuje to při rychlejší jízdě hlučnost. Možná by pomohlo jeden setrvačník odstranit a prodloužit kardany. Nejlepší by asi bylo vyfrézovat v rámu vybrání, aby motor seděl níž. Na to ale nemám vybavení. Hotový model při posunu ve stanici. Chybí snad už jen osvětlení a brzdové válce na podvozcích. Tady je seznam potřebných dílů a jejich orientační cena. Ta se průběžně mění, asi podle aktuálního kurzu koruny. Díly jsem objednával přes Hobby-shop

	k. číslo	název	cena	počet ks
8	201540	Motor, vollst.	cca 600 Kč	1
9	321050	Kardanwelle 11	23 Kč	2
10	200455	Schaft, mont.	115 Kč	2
12	201514	Radschleifer, rechts, vollst.	70 Kč	2
13	201515	Radschleifer, links, vollst.	70 Kč	2
14	307250	Stirnrad z 19	23 Kč	4
15	311150	Stirnrad z 15	9 Kč	6
16	311130	Stirnrad z 12	12 Kč	4
17	300639	Drehgestell, teil A, sw	35 Kč	2
18	300641	Drehgestell, teil B, sw	35 Kč	2
19	200874	Treibradsatz m. Haltreifen, sw	94 Kč	2
21	205456	Treibradsatz, sw	80 Kč	2
22	207180	Laufradsatz, sw	46 Kč	2
23	300642	Drehgestellverkleidung, sw	18 Kč	2

Petr Smutek