Jacek modely

Poměrně často dostávám dotazy na postrky a přípřeže s Multimausem. Jak sladit dvě lokomotivy, aby jely stejně. A jestli můžu nějak stručně poradit jak na to. No zkušenosti s tím mám bohaté, ale napsat návod na pár řádků nejde. Není to nic složitého, dá se s tím však strávit celý večer.

 
 
Spřahovat lokomotivy s různými adresami do mnohonásobné nebo vícenásobné trakce umí jen pokročilejší centrály, provozovat přípřeže a postrky lze samozřejmě i zmíněným Multimausem když lokomotivy mají stejnou adresu. Základním předpokladem je ale sladění obou lokomotiv a to žádná centrála sama nenastaví. Dalo by se předpokládat, že když vezmeme dva stejné modely, pojedou stejně, ale není tomu tak. Při kalibraci svých modelů jsem ani jednou nedošel ke stejným hodnotám. Při stejném nastavení rychlostí, jeden brejlovec Roco jel např. 70 km/h, jiný 74, další 65 a jeden skoro 90 km/h

Oba modely můžou být různých řad (výrobců), ale nutně musí mít dekodér jednoho výrobce. Např. při použití zvukového a nezvukového musí být oba Zimo. Různé dekodéry, Esu/Zimo/Lenz, atd. zpravidla sladit nejdou, je třeba programovat zcela odlišné hodnoty, modely reagují v jiných časech, atd.

Aktualizace

Maximální rychlost je většinou u dekodérů všech výrobců definována v CV5. U mých zvukových projektů ZIMO je od roku 2023 toto CV použito pouze pro snížení rychlosti s oříznutím rozsahu zvuků. Pro maximální rychlost je použito CV57

Krok č. 1

Vezmeme první lokomotivu, kterou máme vyladěnou a známe její hodnoty CV 3, 4, 5 (Zimo 57), 6. Podle ní budeme přizpůsobovat stejná CV u druhé lokomotivy

Krok č. 2

• CV5 – maximální rychlost, moje projekty Zimo CV57
• CV6 – středová rychlost

Kalibraci dělám velmi jednoduše pomocí programu ModelJOP, ale taková rada by pro většinu lidí byla k ničemu. Takže popíšu postup bez PC. Postavíme oba modely ideálně vedle sebe na souběžné koleje. Obě lokomotivy musí mít vypnutou rozjezdovou a brzdící křivku, aby reakce na ovladač byly okamžité.
Na ovladači navolíme plnou rychlost, obě lokomotivy ihned pojedou, druhá bude rychlejší nebo pomalejší. Do CV5 bude potřeba zadávat o něco nižší nebo vyšší hodnoty až dosáhneme u obou modelů stejné rychlosti. Při programování za provozu pochopitelně vždy sundáme z kolejí první stroj, programovaly by se oba.
Stejným způsobem sladíme středovou rychlost v CV6. Na ovladači zvolíme poloviční rychlost. U ovladače Lenz LH100 je to 14. stupeň, ale kolečkem Multimausu se těžko budeme trefovat. Lepší je u obou modelů zapnout funkci poloviční rychlost (F3) a kolečko vytočit naplno.

Krok č. 3

• CV3 – doba rozjezdu
• CV4 – doba brždění

Obdobně zkoušíme upravovat hodnoty, až dosáhneme celkové synchronizace.
Výsledek musí vypadat jako na videu, obraz je lepší než tisíc slov.

Světla

Výhoda různých adres u mnohonásobné trakce je ovládání světel a zvuků, zůstávají totiž zcela samostatné každé z adres. Pokud však mají lokomotivy adresu stejnou, světla se jim spínají oběma současně. Při trvalém provozu ve dvojici je vhodné světla vnitřních čel deaktivovat nastavením CV nebo prostě odletovat vodiče k diodám.

Zvuky

Stejný problém je u zvuků. Vyniknou jiné zvuky motoru, potíž je s houkačkami, houkají obě mašiny. Řešení u dekodérů Zimo je jednoduché, veškeré funkční zvuky se můžou aktivovat tlačítkem, nastavení je v CV311, hodnota je požadované tlačítko. Např. pro F2 naprogramujeme dvojku. Houkat tak může jen jeden stroj, druhý pouze při zapnuté funkci F2. Pro uvedení do původního stavu u mých projektů je třeba naprogramovat nulu.

Poznatky z provozu

• NIKDY není možné dosáhnout naprosto stoprocentní synchronizace. Hodnota v CV57 zvýšená jen o jednotku zvýší rychlost třeba o 3 km/h a u druhého stroje o 2 km/h, stejně tak se můžou lišit brzdné dráhy a čím jsou delší, tím větší rozptyly vznikají. Na metru ujeté dráhy i o centimetry.
• Zejména při postrku je vhodné lokomotivám odstranit bandáže. Nikdy se nedá zabránit výpadkům proudu, při malých výpadcích dochází k viditelnému cukání soupravy, při větším výpadku jednoho stroje dojde k jeho zastavení a novému rozjezdu, což má za následek vyzutí bandáží druhého stroje, který mezitím „hrabe“. V horším případě souprava vykolejí. U lokomotiv bez bandáží případné nesoulady a prokluzy nevadí.
• Výše uvedeným jevům se dá zamezit jízdou „na ruku“ s vypnutými křivkami rozjezdů/brždění (F4)
• Čím delší souprava s postrkem, tím spolehlivější jízda. Člověk by čekal, že se to v prvním oblouku vysype, ale nestane se. Větší množství vozů má velkou vůli ve spřáhlech a celková hmotnost soupravy je pro jednu lokomotivu příliš na to, aby vozy vytlačila z kolejí.
• U přípřeže je vhodné lokomotivy propojit elektricky, (v TT spřáhlem Peho330), pak si můžeme vychutnat velmi dlouhé rozjezdy bez rizika výpadků proudu, viz video na konci článku.

Pár slov k programu ModelJOP

Jopka bohužel neumí mnohonásobnou ani vícenásobnou trakci, pokud jsou v ústředně nějaké dvě adresy spřažené, program při spuštění provozu zkolabuje. Přípřeže a postrky se tak dají provozovat jen se stejnou adresou u obou strojů. Funguje to bez problémů, je tu jen pár nedostatků

• Osobní vlaky nezastavují u nástupiště přesně, ale definované místo přejedou o délku druhé lokomotivy
• Světla a zvuky, viz výše

Takto vypadá výsledek. Lokomotivy v soupravách mají stejnou adresu

 

Pak ještě starší videa ovládáním “na ruku” a s různými adresami jednotlivých strojů spřažených do mnohonásobné a vícenásobné trakce

Petr Smutek