Jacek modely

Při stavění vozu Gbs ze stavebnice ES-Pečky mě hned napadlo udělat si další vůz ve verzi České pošty. Realizovat jsem to ale začal tak nějak od konce, kreslením obtisků, k vlastní stavbě tak došlo až po roce.
 
 
 
(Pokračování textu…)

Přestože se digitálním ovládáním zabývám již několik let, nikdy se mi příliš nechtělo pustit se do digitalizace motorového vozu řady 810 z notoricky známé stavebnice. Tento motoráček by neměl chybět na žádném kolejišti a ač jeho stavba je jednoduchá, požadavky na provoz přinášejí několik úskalí. (Pokračování textu…)

Už delší dobu jsem se chystal napsat recenzi na stavebnici vozu 054 Bdtn. Koupil jsem ji na modelářské burze od pana Bártka. Nakonec mě s tím předběhl kolega Jirka tady. V tomto článku proto nebudu popisovat kompletní stavbu, zaměřím se spíš na některé věci, které jsem dělal odlišně.
(Pokračování textu…)

Letošní novinkou od firmy ES-Pečky jsou stavebnice krytých vozů Gbs a Gbgkks. Už obrázky 3D modelů představované v modelářské diskuzi dávaly tušit, že model bude opět na úrovni, stejně jako loňská novinka, vůz Wa. Navíc jde opět o řady vozů, které na našich tratích jezdily v hojném počtu.
(Pokračování textu…)

První konstrukcí chladícího vozu v poválečném Československu je čtyřnápravový strojně chlazený vůz Laz, typ 37 z Vagónky Tatra Smíchov, n.p. dodaný v roce 1951 v počtu 24 vozů. Stavebnici tohoto vozu z leptaného plechu prodává firma Cekul (DK-model) a v následujícím článku popíšu jeho stavbu.
 
(Pokračování textu…)

Dalším modelem, jehož dokončení mi trvalo bez mála čtyři roky, je čmelák 770.025-5. Ne snad, že by stavba byla natolik náročná, spíš naopak, ale ale kvůli různým okolnostem jsem ji musel neustále odkládat. Kvůli tomu nakonec prošel zejména pojezd svým vývojem.

Stavebnice lokomotivy je od firmy DK-model, její stavbu popisovat nebudu, v tomto článku se zaměřím na pojezd. Ten jsem chtěl sestavit z náhradních dílů firmy Tillig. (Pokračování textu…)

Pojezdy sestavené z náhradních dílů modelů firmy Tillig se dají postavit pro mnoho našich lokomotivních řad. Jedna z nich je také 742 (T 466.2). V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Pojezd jsem začal stavět v dobách, kdy přišla na trh startová verze lokomotivy V 100 a k dokončení jsem se vrátil teprve nyní, když Tillig tento model stáhl z výroby, přestože byl o něj enormní zájem.
(Pokračování textu…)

Podzimní novinkou roku 2010 je stavebnice vozu Wa. Výběrem této řady se firma ES-Pečky určitě trefila do černého. Výrobci nás v poslední době zahrnují množstvím těžkých nákladních lokomotiv z období 50. a 60. let, ať už jsou to “němky” 555.0 a 555.1 od Tilliga nebo “sergeje” T 679.1 od Roca. Odpovídající vozy však dlouho chyběly.
(Pokračování textu…)

Novinkou od (Pokračování textu…)

Do rukou se mi dostala další novinka od http://hekttor.biz je to toužebně očekávaná stavebnice osobního vozu Bai. V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Stavbenice je určena spíše pokročilejším modelářům, kteří již s pájením leptů mají nějaké zkušenosti. Přesto není stavba tak složitá jak na první pohled vypadá.

(Pokračování textu…)

Na stránkách http://www.hekttor.biz se dá objednat stavebnice vozu Balm a BFalm. Jsou to prakticky nepostradatelná vozidla, která by neměla chybět na žádném kolejišti, ať už znázorňuje lokálku nebo hlavní trať. Mnozí modeláři ale mají v případě této stavebnice obavy z ohýbání čel. Proto jsem zpracoval tento návod. Nebudu zde popisovat celý postup od A do Z, to je podrobně popsáno v návodu výrobce. Zaměřím se na konkrétní fáze stavby a možná odlišná řešení.

(Pokračování textu…)

Před časem jsem popisoval stavbu pojezdu pro lokomotivy T 444.0,1 z náhradních dílů firmy Tillig. V tomto návodu se podíváme na výrobu pojezdu pro “Pielsticky” – lokomotivy T 466.0

Kromě řady T 466.0 platí rozměry upraveného rámu i pro řadu T 457.1 (731)

(Pokračování textu…)

Při stavbě leptané stavebnice lokomotivy T 444.0 od firmy DK – model  jsem si začal lámat hlavu s tím, jaký pojezd použít vzhledem k minimálnímu prostoru v lokomotivní skříni. Místa je tu ve srovnání s epoxidovým odlitkem podstatně více, problém ale je s krajními nápravami, které podle výkresu mají trochu přesahovat přes čela kapot a tím nad nimi není volné místo pro šneky. Rozhodl jsem se tedy pro stavbu vlastního pojezdu s použitím náhradních dílů z lokomotivy V 100 firmy Tillig, čímž odpadl problém se šneky.
(Pokračování textu…)