Hodně lidí mi píše, že na stránkách nemám vůbec nic o svém kolejišti. Důvodem je hlavně to, že v době vzniku těchto stránek jsem měl jen část budoucího kolejiště, segment levého zhlaví žst. Touškovice. Na něm vznikla převážná většina fotek z fotogalerie. Nebudu zde zdlouhavě popisovat svá předchozí kolejiště a okolnosti vzniku nového, soustředím se jen na současné kolejiště.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Námětem kolejiště je 8-kolejná stanice s lokomotivním depem na hlavní jednokolejné trati. Trať začíná i končí ve skrytém nádraží, které se teprve bude stavět. Mělo by pojmout nejméně 20 souprav. Lokomotivní depo zajišťuje provoz na vedlejší trati, která má konec v dalším skrytém nádraží. V přední části kolejiště se nachází ještě malá stanice Třemešná. Celá přední část je o několik centimetrů níž než stanice Touškovice, čímž je opticky oddělena. Podobnost se skutečnou žst. Třemešná ve Slezsku není náhodná, i z mé Třemešné odbočuje úzkorozchodná trať. A i ta bude mít své skryté nádraží.
RÁMY
Kolejiště se skládá z pěti rámů označených A – E. V prosinci 2007 jsem si nechal vyrobit rámy A, B a C. Na ně jsem položil dosavadní segmenty depa, levého zhlaví a středové části stanice. Vzájemným sešroubováním vzniklo vlastní kolejiště. Nyní už je potřeba “jen” postavit tratě a skryté nádraží. A pak samozřejmě ještě rám D a E s chybějícími částmi.
Šířka kolejiště je 103 cm a celková délka po dostavění rámů D a E bude asi 540 cm
EPOCHA
Kolejiště má odpovídat svým provedením období 60. – 70. let. Protože stavím i současná vozidla, dbám při stavbě na snadnou výměnu určitých prvků. Návěstidla sovětského vzoru jsou uložena ve speciálních šachtách a zapojena prostřednictvím konektorů, takže se dají kdykoliv zaměnit za novější typ AŽD. Stejně tak se dají odstranit komíny na rotundě nebo Teudloffův zauhlovací výtah a další dobové detaily.
NÁKRES KOLEJIŠTĚ
Plánek průběžně upravuji podle aktuálního stavu, takže chybí některá návěstidla, předvěsti a další drobnosti.
SKRYTÁ NÁDRAŽÍ
Pod viditelnou částí kolejiště jsou v rámech vytvořena dvě patra pro skrytá nádraží. Trať vycházející z pravého zhlaví Touškovic končí v horním patře smyčkou s odstavným nádražím. Stejnou smyčku má v dolním patře druhý konec trati. Obě smyčky pojmou 20 vlakových souprav.
Vedlejší trať má v horním patře poloskrytou stanici Hacmanice. Ta bude postavena jako skutečná koncová stanice trati. Hnací vozidlo tak bude muset po příjezdu objet soupravu. Stejně bude řešena i koncová stanice úzkorozchodné trati, vzhledem k rozměrům se nabízí výroba nějakého volného modulu s přesným modelem žst. Osoblaha
Zatím ani jedno skryté nádraží není hotové.
OVLÁDÁNÍ VOZIDEL
Někdy v roce 2005 jsem se po letech získávání informací z internetu konečně odhodlal a koupil jsem začátečnický ovladač Lenz Compact a dva lokomotivní dekodéry. Do té doby jsem uvažoval provoz vozidel jak analogový, tak digitální. Měl jsem vymyšlený i speciální přepínač. Jakmile jsem ovšem k digitálu “čuchl”, okamžitě jsem obyčejné analogové ovládání zavrhl. Nejsem přítel nějakých automatických provozů, ale pokud jde o jízdní vlastnosti, pozvolné rozjezdy, brždění, je digitál prostě na úplně jiné úrovni. A nemluvě o možnostech osvětlení.
Vozidla ovšem ovládám stále “na ruku” ovladačem. Jedinou automatikou by mělo být zastavení před návěstidlem zakazujícím jízdu.
OVLÁDÁNÍ STANIC
Ovládání kolejiště jsem původně plánoval klasicky pomocí velkého ovládacího pultu a desítek spínačů a přepínačů. Protože jsem původní profesí signalista ČD, vymyslel jsem si během let příprav podrobné zapojení. Ve stanici Touškovice mělo být napodobení réleového zabezpečovacího zařízení. Vše mělo být realizováno několika desítkami relé. Ale s možnostmi DCC a přítomnosti počítače, který mám vlastně vedle kolejiště jsem od toho upustil. Nemusel jsem tak budovat obrovský ovládací pult a tahat kilometry drátů mezi kontakty relé. Veškeré vlakové i posunové cesty jsou stavěny pomocí programu TrainController (RailCo). Samozřejmostí je nejen blokování kolizních cest, ale např. i “zamknutí” odvratných výhybek, návěstní soustava ČSD, rožínání světel návěstidel se zpožděním, atd. Možnosti řídícího programu jsou opravdu obrovské.
Ve stanici Třemešná jsem plánoval mít ovládání prostřednictvím malých pák a relé. Mělo to co nejvíc simulovat elektromechanické zabezpečovací zařízení, už proto, že jsem na skutečných stavědlech sloužil 11 roků.
V roce 2010 jsem si koupil ryze český software ModelJOP (www.modeljop.cz), který napodobuje skutečnou “JOPku” do nejmenších detailů. Už jen bezmála 80-ti stránkový manuál hovoří za své. O tomto programu chystám článek.
Také jsem přehodnotil ovládání stanice Třemešná, které asi nakonec bude taky přes PC, protože bych zkrátka neuřídil celé kolejiště z několika míst. A na odpovídající ovládací pult není místo.
OSVĚTLENÍ
Stožáry osvětlení ve stanicích a podél cest jsou od firmy Dominik. Budovy jsou osvětleny několika žlutými diodami. Oproti žárovkám mají téměř neomezenou životnost, podstatně menší spotřebu proudu a nezahřívají se. Nehrozí tak zničení střech nebo stěn budov teplem. Ovládání veškerého osvětlení je (ať mě nikdo nekamenuje) také digitální přes PC. Místo původně plánovaného pultu s přepínači jsem si vytvořil stejný pult, jen virtuální. Kromě úspory místa a dalších kilometrů drátů umožňuje tohle ovládání spínání určitých skupin a libovolné změny. Při kliknutí na tlačítko “Režim večer” tak svítí vše, tlačítko “Režim noc” zhasne polovinu budov a při denním režimu nesvítí nic. Případná automatika, náhodné rožínání a zhasínání by pak tady byla zcela na místě.
© Petr Smutek