M 210.0
V r. 1925 byl zakoupen
první čtyřnápravový motorový vůz ze Studénky, do něhož dodala hnací
agregát kielská továrna DWK. Měl šestiválcový, čtyřdobý benzínový
motor Mercedes, chlazený vodou. Stojaté válce měly průměr 140 mm, zdvih pístů
160 mm. Při 1400 otáčkách za minutu dával motor výkon 100 koní. Přenos výkonu
byl mechanický přes čtyřstupňovou převodovku s ručním řazením a přesuvnými
koly, přičemž se spojka obsluhovala nožním pedálem.
Motorový vůz měl dva
otočné podvozky o malém rozvoru (jen 1550 mm), mezi nimiž byl v rámu vozu
uložen spalovací motor s převodovkou; v ní byla zároveň reverzace. Krouticí
moment se z převodovky přenášel kloubovými hřídeli na vnitřní dvojkolí
každého podvozku, takže uspořádání dvojkolí bylo (1A)´ (A1)´. Motor vyžadoval
na výšku dosti prostoru a zasahoval do oddílu pro cestující, kde byl
upraven plechový kryt. Jediný oddíl pro cestující byl vytápěn od chladicího
okruhu motoru.
Motorový vůz měl
samočinnou tlakovou brzdu Knorr; každé kolo bylo obrzděno jednostranně. Řízení
vozu bylo upraveno z obou čelních stanovišť strojvedoucího, která zároveň
sloužila jako nástupní plošiny. Překvapovala nízká váha vozu při jisté
robustnosti a konstrukce posloužila později jako vzor i pro jiné stavby
motorových vozů.
M 210.001 byl zařazen
do normální dopravy 2. 9. 1925 na trati Zaječí – Čejč – Hodonín, která
se tak stala první pravidelně motorizovanou tratí ČSD. Již v krátké době
se tu prokázaly některé nevýhody motorového vozu, jako častá poruchovost
motoru a zápach benzínových výparů v oddíle, na nějž si cestující stěžovali.
Záhy, již 7. 9. 1925, byl proto motorový vůz z provozu vyřazen a během
doby byl rekonstruován (Severočeská). Místo původního motoru Mercedes byl
do něj zabudován benzínový motor Tatra o shodném výkonu 100 koní, který
se používal již i u motorových vozů jiných řad. Byl to šestiválec, čtyřdobý
motor vodou chlazený s válci v řadě (průměr válců 115 mm, zdvih pístů
180 mm, 1200 otáček za min.).
Jako jediný motorový
vůz řady M 210.0 posloužil M 210.001 k prvním provozním zkouškám, z nichž
se čerpaly i konstrukční zkušenosti. Do pravidelného provozu nijak
nezasahoval a byl vyřazen v r. 1939.
Lehké motorové vozy
na sebe upozorňovaly pohyblivostí a možností přechodnosti na všechny tratě
podle potřeby. A byla to především nakladatelství některých novin, která
využívala těchto vlastností motorového vozu ve prospěch svých zájmů –
k rychlému rozvozu novin a časopisů.
Literatura
Atlas lokomotiv 2 - Elektrická a motorová trakce
text: ing. Jindřich Bek, náčrtek Josef Janata