Jacek modely

Firma SDV konečně v březnu uvedla na trh dříve ohlášenou stavebnici vozu Kbkks (Nsk). Je to další typická řadu vozů, které na našich tratích jezdily v hojném počtu, v našem kraji nejčastěji ložené dřevem nebo nařezanými fošnami.

 

 

 

Předlohou modelu je vůz řady Kbkks, dříve označený řadou Nsk. Více informací je na Parostroji

  

  

  

  

 

Stavebnice jsou dodávány v dobře známé kartonové krabičce, asi stejné jako u stavebnic ES-Pečky

 

Uvnitř najdeme návod a sáček s jednotlivými díly. Části vozu jsou z kvalitních výlisků, dále je tu lept s doplňky a obtisk. Pak tu najdeme kinematiky SDV a spřáhla. Součástí jsou také výlisky pro sestavení dvou kontejnerů. Dále je přiložen celkem podrobný návod.

 

 

Stavbu jsem začal očištěním výlisků od stop po vyhazovačích. Je jich podstatně méně než u dřívějších stavebnic, tady je vidět posun v kvalitě. Nicméně na hodně místech jsou zbytky blan, které je třeba opatrně odříznout skalpelem. Např. v mezerách na bočnicích nebo na vzpínadle pojezdu. K lepení plastových dílů jsem použil lepidlo pro plastikové modely, sekundové se k tomu nehodí.

  

 

Nyní trochu kritiky

Ve stavebnici najdeme výlisek kol a os pro sestavení dvojkolí. Sice chápu, že výrobce chce prodávat stavebnici se všemi potřebnými díly, na druhé straně 99% modelářů chce s modelem většinou  jezdit, takže plastová dvojkolí hodí do koše a instaluje kovová. Jen nerozumím tomu, proč ve stavebnicích rovnou nejsou kovová dvojkolí a nebo žádná. Ten výlisek určitě není zadarmo a na ceně stavebnice nějaký podíl má. Tohle se mi do určité míry jeví jako přežitek z dob stavebnic LPH, kdy prostě kovová dvojkolí nikdo nevyráběl. Ale dnes je doba jinde.

Pro uložení dvojkolí slouží leptané rozsochy,  tady jsem narazil na velký problém, se kterým jsem se setkal už u stavebnic vozů Es.

 

 

Normovaná kovová dvojkolí mají delší osku než tyto výlisky a to o 0,5 mm. Pokud tak použijeme leptané rozsochy, záhy zjistíme, že kovové dvojkolí tam sice narveme, když boky rámu silně vyhneme, ale tím pádem není šance, aby se vůbec točila, protože rozsochy jsou o ten půlmilimetr blíž, nejsou pak už kolmo, ale viditelně šikmo a na osy silně tlačí.

Řešením je použití ložisek Peho vlepených do převrtaných důlků, pak dvojkolí sedí přesně a jejich pohybu nic nebrání.

 

Slepené díly vozu a pojezdu.

 

Díly jsou již barvené, což začátečníkům usnadní stavbu. Pokud chceme osadit lepty a obtisky, samozřejmě se neobejdeme bez přestříkání barvami.

 

Nešvar, který se začíná objevovat u nových stavebnic i u jiných výrobců, jsou nesprávné typy nárazníků. Nelze použít jeden typ na všechno, nákresy i fotky mluví jasně. Modelář si poradí.

 

Klanice se mi zdají poněkud tlusté ve srovnání s fotkami skutečného vozu. I bočnice a její dolní část působí dost robustně.

 

Madla pod nárazníky před nalepením zahneme. Stupačku nelepíme na vnější část, ale na vnitřní. Fotografie předlohy napoví více, dobře patrné je také umístění žlutých profilů pro sklopení čelníků.

 

 

 

Vůz po přestříkání barvou. Použil jsem obyčejnou hnědou základovku.

 

 

 

Hlavu jsem si trochu lámal nad odstínem barvy prken či nějakou patinou, aby to vypadalo nějak reálněji. Na fotkách skutečných vozů není vidět žádný jednolitý odstín, není to ani čistá barva ani čisté dřevo

 

Protože jsem si kdysi pár podlah nafotil pro účely tvorby textur do simulátoru MSTS, vytiskl jsem si jednu takovou texturu na matný fotopapír.

 

Už jsem to zkoušel kdysi u vozů Es BTTB a ač je to jen papír, nevypadá to špatně

 

Další problém je s kinematikami spřáhel. Ve stavebnici jsou díly pro sestavení kinematik SDV. Tyto mi tak nějak k srdci nepřirostly. Pár ušetřených korun oproti hotovým kinematikám Peho se silně nevyplatí ve srovnání s časem a trpělivostí potřebnou pro montáž, lepení a následné ladění. Magnet se špatně lepí, protože jej není do čeho vlepit. U některých vozů mi po pár měsících uletěl, ač jsem na přilepení lepidlem nešetřil. Trn má větší průměr než otvor držáku, musí se převrtat. Držák spřáhla vypadá vedle Peho hodně humpolácky, nehledě, že spřáhlo se do něj musí narvat silou a o to těžší je pak případná výměna u hotového vozu. V provozu mi vozy s těmito kinematikami také často vykolejují, ale to jsou čistě moje poznatky, třeba to neumím slepit:-)

Použil jsem kinematiky Peho 101. Jsou delší, pro jejich instalaci stačí odříznout malý příčník a kousek podélníku. Problém ale není typ kinematiky, nýbrž její poloha. Při vlepení do určeného otvoru jsou vozy svěšené pěkně nárazník na nárazník. Obavy jsem měl z průjezdů přes zhlaví a oblouky. Nejmenší poloměr mám 310, s dvounápravovými a kratšími čtyřnápravovými vozy Nsk projel i při sunutí. Při spojení s delšími, Res, Habilnss, apod. došlo k vykolejení nebo zaklesnutí nárazníků. Zkusil jsem vyměnit nárazníky za ty nesprávné co jsou ve stavebnici, zdají se totiž být kratší. Ale bez zlepšení. Nakonec mi nezbylo než kinematiky vypáčit, odfrézovat čelníky rámu a nelepit kinematiky blíž k čelům. Hrana držáku by měla lícovat s přední stěnou.

Vlevo původní umístění a nárazníky SDV, vpravo úprava a správné nárazníky.

 

 

 

Zbývají doplňky. Na výliscích jsou ještě tabule pro nápisy. Ty však vypadají příliš silně, u skutečného vozu je to jen kus plechu, ne bedna. Z tvrdého papíru jsem vystřihl obdélníky stejných rozměrů a přestříkl černým sprejem. Vypadá to mnohem lépe.

  

 

Hotový vůz na kolejišti. Kontejnery nejsou ještě opatřeny nástřikem a obtisky, na vůz mám v plánu naložit dřevo a klanice spojit řetězy, které jsou mezi leptanými doplňky. Fotky pak někdy doplním.

  

 

 

Závěr

Máme další pěknou stavebnici „našeho“ vozidla, vůz je použitelný v různých obdobích od roku 1963 až po současnost, což SDV určitě zohlední dalšími variantami obtisků. Stavba je jednoduchá, pohodová, nicméně je třeba řešit některé věci složitěji, pokud chceme s vozem jezdit na kolejišti. Ať už jsou to kovová dvojkolí a jejich uchycení nebo kinematiky a jejich správná poloha pro bezproblémový provoz.

Petr Smutek